Kdo má rád Velikonce? Já ne!
Neschvaluju mlácení pomlázkou, přežírání se beránkama, čokoládovýma zajíčkama (uznává, ta čokoláda na tom hraje trochu roli), ani polévání vodou a pojídání vajec... Kromě toho volna stojí Velikonoce za houby... Kde jsou ty časy, kdy jsme na Velký pátek chodili na Deštnici k těm malinkatým pískovcovým skalkám a šeptali "sezame otevži se o vydej nám své poklady"? Někteří se tak báli (viď, Alí...), že si radši počkali, až jim bude poklas donesen. Pak jsme se přejedli čokoládou, kindrvajíčkama a jinejma sladkostma, sem tam se objevil i malý plyšáček nebo PRASÁTKA (to je Zuzančino prastáko, to je Helenčino prasátko...).
5 comments:
jé, prasátka *zasněný výraz*...moje růžový bylo stejně nejhezčí! heč! někdy si to video musíme zase pustit:D
Ale Alenka byla hlozně majičká a hloznej slab! Taky bych si to zopakovala.. jít ke skále s lucerničkou, nebo ve tmě v lese hledat kameny s nápisy .. (to byla vůbec nejhorší bojovka vůbec)..mmmm a pondělí zaspat..
myslíš tu bojovku jak jsme toho museli nechta jak jsme se báli a jak to stejně nešlo najít?:D jak jsme to hledali potom druhýho dne asi do pozdních odpol. hodin?::D
jojo.. ta byla dost napínavá :) ale nejlepší byla ta, kde jsme u skály nic nenašly a všechen poklad pak ležel doma na stole :)) hihi. rodičovstvo prohnané!!!!
jo, to v tom lese, jak tam něco chrochtalo/šustilo a my jsme už byly připo***ný strachy? :D
Post a Comment