Stojím si takhle na zastávce a čekám s kytarou na sedmičku, která už 10 minut nejela. Jsem patřičně otrávená. Kde se vzal, tu se vzal, přichází ke mě mladík (cca 26 let), na hlavě zvláštní fez, divný úbor.
On: To je španělka?
Já: Ne.
On: Klasická?
Já: Jo.
On: No, já se s tebou nemůžu moc bavit, jsem na takový typy alergickej, připomínáš mi moji ex-přítelkyni.
Já: ??? Aha.
On odchází. Za chvilku je zpátky.
On: Studuješ konzervatoř?
Já: Ne.
On: Takže jsi dostudovala?
Já: Vůbec jí nestuduju.
On. Aha. Tak ahoj.
Chápete to někdo? Proč se zrovna na mě lepí takovýhle existence?!
7 comments:
osobni kouzlo:D
Zrovna jsem chtěla říct, že vůbec nechápu, proč po tobě tak jdou:o)) Neznám nikoho komu by se tohle stávalo a u tebe je to o to překvapující (vsadim se, že se nikdy na těch zasvátkách neusmíváš ani na ně vyzívavě nekoukáš:D:D:D)
to budou ty moje minisukně! :DDD
týjo.. tak ještě aby tě takhle oslovil nějakej normální :) a je ruka v rukávě! :))))
to se nestane, to spíš počítej s masovým vrahem, uprchlíkem z bohnic, bezdomovcem či psychicky narušeným emoušem.
emo je dobry!:D
není! vem si, co udělalo kájovi!!!
Post a Comment