atarašii tomodači

Když se naskytla příležitost ujmout se dvou japonek, které jsem měly na 4 dny přiletět z Kumamota a nikdo je nechtěl, vzala jsem si je na starost. Nevadí, že japonsky moc neumím, nevadí, že mi většino organizace nejde...
V sobotu jsme (ještě s jedním spolužákem a Heluškou) zamířili na Ruzyň. Tam jsem u dveří s nápisem "arrivals" vytáhla japonsky psanou cedulku se jmény zmíněných japonských slečen a stoupla jsem si k ostatním "cedulkářům". Většina čekajících byli korejci (jednalo se o korejské aerolinky, holky přestupovaly), takže já a má cedulka jsme tam působily lehce nepatřičně (= dav černovlasých korejců a jedna blondýna :) ). Po třiceti minutách jsme obě slečny našly. Jejich kufry byly větší, než ony samy. Přivítaly jsme se a už mi s japonskou prolhaností začaly tvrdit, jak jsem šikovná v japonštině. Cesta na Dejvickou v pohodě (nejvíc se cestou líbily tramvaje), v metru mě rozesmály, protože se zeptaly, jestli mají na peroně utvořit frontu. :)))
Když jsem se ptala, kam od nás pokračují, řekly, že "srovekia".
Dopravily jsme je do hotelu na Florenci, v recepci jsme je zapsali (zde se potvrdili mé černé obavy, že anglicky neumí ani ň) a dali jsme si sraz na zítra.
V neděli jsme si je vyzvedli a vyhlídková cesta začala. Obecní dům - Prašná brána - Celetná (krteček! znají!) - Staromák (Velikonoční trhy - prase na rožni), Klementinum (můj sugestivní popis Codexu Gigas - jak se tam dostal ten čert), Karlův most, Malá strana, Sv. Mikuláš (jak se řeknou japonsky varhany? moje řešení ookii piano - velké piáno), po schodech na Hrad (střídání stráží a velký potlesk), Zlatá ulička (jen japonská část, Čech by za to 250,- nedal), Valdštejnská zahrada, Václavák (McDonald´s - netuším, jak do sebe ty maličkaté drobounké holčiny narvaly hamburger, hranolky, střední nápoj, smažák a muffin), Příkopy, Národní divadlo, lanovka na Petřín, Petřín (poníci - kawaii! - asi nejlepší atrakce), rozhledna (pěkně se ve větru třásla, ble), lanovkou dolů a na Můstek, dále pěšmo zpátky na Staromák na orloj...

Omijage (dáreček) z Japonska! Zrcátko...:)

Zítra pokračují dál. Ovšem ne na Slovensko. Ptala jsem se, kam na to Slovensko jedou, jestli do Bratislavy. Na to vyvalila Jamašita oči a prohlásila, že neví. Druhá to taky nevěděla, tak vytáhla papíry. Hádejte. Slovenia, Ljublana. :)))

btw: Jana je větší japonec než obě dívčiny. Focení vysloveně flákaly....:)