Thursday, May 29, 2008

kaban no naka ni hošizora

Člověk používá pouho pouhých 10% mozkové kapacity. Tím se vždycky snažím uklidnit, když mám pocit, že do tý mojí natuplý hlavičky se toho víc nevejde. Očividně musí. Takže se snažím. Už začínám trošku panikařit, že jsem úplně blbá, že jsem se napsala na zkoušku ze společnosti na 1. termín (příští pátek), ale třeba se stane zázrak a pan profesor mi neřekne "tak si to příště asi zopakujeme, slečno" a já dostanu vytoužené kredity. (^-^)
Nejvíc mě štve, že těch 600 znaků, který jsem našprtala na pondělí, v tý hlavě nevydrží dýl než týden, za měsíc už budu úúúplně dutá.

Začala jsem taky praktikovat motivační systém "sebeodměňování". Ten zahrnuje následující položky:
Až udělám zkoušky, tak...
  • dokoukám Bleach ( = budu tři dny sedět na gauči u noutbúku a sledovat anime, dokud mi nevypadnou očička z důlečků)
  • zajdu do látek, nakoupím metry černé a bílé látky a ušiju si (sama!) kimono a kalhoty hakama
  • konečně dočtu obě rozečtené knížky od Murakamiho
  • možná (když na sebe budu opravdu moc hodná a už to prostě nevydržím) si koupím v Grishku špičky

4 comments:

Ali said...

takový seznámek jsem si dělala i před maturitou, tedy, čeká mě většina z něj až po přijímačkách, ale už teď jsem celý den proflákala s jediným cílem - na nic nemyslet. :) takhle prázdnej mozeček jsem dlouho neměla. no ale teď mě čeká svaťák číslo 2.

Anonymous said...

zkoušky???!!!

Neni to čirou náhoda taková ta věc,jak někam dojdete posedíte v tichu a pak vám řeknou: "Přijďte zas"???

Tam chodim často (už skoro stejně pravidelně jako do hospy)

grey_lemur said...

jojo! přesně ta! dojdeš tam, chvilku se na zkoušejícího přiblble usmíváš a pak zazní ta větička.

Anonymous said...

No poslední dobou mi spíš řikají...

Však vy víte, pane J....