Právě se nacházím ve stavu řízeně nezřízené paniky. Nestíhám se učit slovíčka k lekcím v učebnici (2 lekce týdně), můj nebohý mozeček nestíhá cca 30 nových znaků týdně, k tomu se nějak našrotit japonské prefektury a napsat seminárku (změna stravovacích návyků japonců - včera jsem navštívila web jap.ministerstva zdravotnictví, všechno kupodivu japonsky). Poslední kapka byla včera na překladatelské propedautice: u zkoušky se budou chtít slovíčka z textů, které tam překládáme. To by bylo samozřejmé, kdyby ty texty nebyly pro "upper-intermediate" studenty japonštiny (my jsme beginners...) a nevyskytovaly se tam takové perly jako "pokles vysokého tlaku nad Pacifikem" (
taiheijó kókiacu) a "fronta rozkvetu sakur"(
sakurazensen). Bože bože bože...
A abych nevyšla po nocích ze cviku, vymývám si hlavu animákama.
Od spolužačky jsem zapůjčila 123 dílů Inuyashi a zhruba stejný počet Bleache.

Btw kolik let bejvá těm puberťákům, co na tom ujíždí? Mám pocit, že jsem už na to přestárlá...
2 comments:
1/existuje - odborně se tomu říká "syndrom Zuzany F."
2/ až vybalíš na Teruánka "taiheijó kókiacu" tak mu vypadnou bulvy
3/12 - 13 a ano, tobě je o něco víc...
1/ syndrom Zuzany F. na sobě pociťuji už od dětství :)
2/ nejlepší jsou lístečky všude kolem (záchod, knížka, penál, notebook, mobil, toaleťák, lampička..)
3/ já zase relaxuju u amerických sitcomů.. ono to vyjde na stejno :)
Post a Comment