stížnost kosmetickým koncernům v otázce diskriminace lidí s bílou pletí

Můj obličej , co si budeme přátelé povídat, je děvka proradná. V létě je mu moc horko a moc slunečno, tak 1. naskáče vyrážka 2. zrudne 3. oloupe se. V zimě je mu moc zima, takže se pro změnu vysuší a oloupe. Každý se bavíme jinak, že...

Nicméně korektor je nutnost. A chvíle, kdy dojde, se pro mě rovná hororovému scénáři - znamená to, že budu muset do drogerie pro nový. "No a co?" řeknete si, ale ona to není žádná legrace!
Dneska jsem se zaradovala, že odpadne zdlouhavé vybírání a rovnou si doskotačím pro již vyzkoušený korektor značky Manhattan (on to teda není korektor, ale rozjasňovač kruhů pod očima či co). Když jsem ovšem do DM doskotačila, regál byl (proč mě to pořád překvapuje?!) prázdný. Nevadí, vyberu jinej, neni problém.
Teď si představte, jak se na mě ostatní dívají, když si u sloupu jednotlivých značek vždycky dřepnu na bobek (korektory jsou totiž zásadně až u podlahy) a zkouším na hřbetu ruky správný odstín. Což je ten kámen úrazu. Barva, která by se shodovala s bravou mé pleti, totiž neexistuje.* Takže i když zvolím nejsvětlejší odstín (který se většinou poeticky jmenuje "ivory", "porcelain" nebo méně pěkně 01), vždycky je to moc tmavé. Proč nikdo nemá odstín "corpse"? Nebo "undead"? Nebo svěží název "just buried"?
Další problém je zářivkové osvětlení všech obchodů, ve kterém žádná barva nikdy není taková, jako v reálu. Každopádně, po cca čtvrthodinovém bobkování jsem vyselektovala jeden odstín, který se tvářil corpse-friendly.
Moudře jsem ještě u pokladny přihodila pytlík haribo bonbonů, který teď decimuju, protože jak je vám určitě jasné, ta barva je šíleně tmavá a Mývall tímto získal nový korektor. Gratuluji!

*jedna má drahá kamarádka kdysi navrhovala bílou temperu.