smoke detector fucker II.

pamatujete si na mojí historku s detektorem kouře? jak jste se mi všichni tak smáli, když jsem přetrpěla dva dny s neustálým pííp pííp pííp? kdo ne, refrešněte si svou memory tady.
tak včera jsem si vyráběla prezentaci do školy, poslouchala jsem soundtrack ke kung-fu panda a ratatouille (velmi dospělácké, já vím), a měla jsem takový slabý pocit, jakoby tu něco pípalo. ale moc jsem si toho nevšímala, tak co. když jsme se ale večer vrátili z ikeji ikei ikea, pořád to pípalo. když si toho už jednou všimnete, nelze to neslyšet. takže každých pět minut tlumené píp píp píp píp... jakoby z chodby? divný. šla jsem si lehnout, mentálně jsem se ujistila, že náš detektor leží bez baterek v šuplíku v kuchyni a celou noc pííp píííp píííp.
nějaká nebohá duše nebo ten prázdný byt pod náma, má zřejmě taky ten podělanej detektor, kterýmu taky došly baterie, jenže tentokrát s tím opravdu nemůžeme nic dělat. aspoň, že je to tlumený. a zítra mizíme do země býků, takže si to tu může kníkat jak chce, panchart. achich.