prosím, netetujte si kandži

Tetování je poslední dobou šíleně "in". Každá patnáctka má aspoň maličkého delfínka na kotníku, jinak by byla společensky mimo. K výbavě správného drsňáka pro změnu patří pěkně potetovanej biceps. Nechápejte mě špatně, tetování se mi líbí. Jenom si myslím, že když si nechám něco napsat na kůži, mělo by to mít pro nositele nějaký význam. Ostnatý drát, delfín, růže ani drak žádný význam nemá. Je to jenom ozdoba, která se rychle omrzí. V BravuGirl jsem teď viděla nějaký nalepovací, tak to by možná bylo lepší...



Samotnou kategorii, kterou jakožto japoncolog dokážu velmi ocenit, jsou znaky. Ať čínské nebo japonské. Oblíbený vtip, že mají lidé vytetované "nudle", jsem bohužel ještě v praxi neviděla. Po Praze (a po světě) se pohybuje ohromné množství lidí, co si vygůglí "how to write love in japanese" a pak s prvním obrázkem, co na ně vykoukne, běží k tatérovi. Velmi chytré. S výsledkem pak chodí do společnosti a jsem si jistá, že se těší na otázky "jéé, co to tam máš?", na které můžou hrdě odpovídat "Ále, to je láska. Japonsky!".

Teď vám prozradím velmi zábavný fakt - polovina lidí, co mají znak jako tetování, ho mají zrcadlově obráceně (třeba se podívejte sem nebo sem). Osobně jsem už potkala minimálně tři slečny, co měly lásku 愛 převrácenou. Kdyby měl někdo zájem to otestovat, tady ho prodávají nalepovací. Taky zrcadlově převráceně. Jo, občas je to taky vzhůru nohama. To jsem bohužel zatím neměla to štěstí vidět...

Pak je další kategorie, kdy se jedná o kombinaci více znaků. A některé jsou správně, některé převráceně. Osobně moje nejoblíbenější. Doma mám Cosmopolitan, kde je jakýsi nasvalenec, který má na rameni tři znaky. Dva správně, jeden obráceně. Krása!
A i když si dáte tu těžkou práci a najdete si to správně, je tu ještě dost velká šance, že to pomrví sám tatér.

Co mi přijde smutné je, že máte na těle něco, o čem tušíte, co znamená, ale jinak o tom víte kulový. Například jeden můj student na angličtinu - na předloktí velké tetování japonského znaku "bůh" 神. Proč netuším, ale budiž mu přáno. Když jsem si toho všimla, poznamenala jsem "hezký - bůh, kami". On mi na to lehce pohrdavě odpověděl: "No, ono se to spíš čte šin." Čte se to japonsky kami, sinojaponsky šin. Protože znaky používané v japonsku mají dvě čtení. To by věděl, kdyby si o tom nejdříve něco přečetl.

Pokud vás to zaujalo, doporučuji nechat si vytetovat to nejklišóznější z klišózního: lásku 愛, draka 龍, sílu 力, samuraje 侍 a štěstí 福. Pokuď možno zrcadlově obráceně.

Shrnula bych to takto

Pro další zasmání doporučuji http://hanzismatter.blogspot.com/